|
| |
|
|
Disenty a jejich role v soudním rozhodování
Stádník, Jakub ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Disenty a jejich role v soudním rozhodování Jakub Stádník Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá disenty k soudním rozhodnutím, tedy odlišnými názory přehlasovaných soudců, které jsou publikovány spolu s rozhodnutím. V českém kontextu jsou to především odlišná stanoviska soudců Ústavního soudu, která (navzdory absenci přímé závaznosti) zaujímají poměrně významný prostor v akademických diskusích a mohou se stát i podkladem pro budoucí změnu právního názoru. Přes tento praktický význam odlišných stanovisek je jim však věnována spíše malá pozornost, resp. se jim doposavad až na výjimky žádný text nezabýval v širším kontextu. To bylo hlavní motivací pro sepsání mé diplomové práce. Nejdůležitějším kontextem v souvislosti s existencí disentů je jejich dopad na legitimitu rozhodnutí. Zaznívají názory, které považují odlišná stanoviska za prospěšná pro legitimitu soudů a jejich rozhodnutí, stejně jako se objevují názory zcela opačné. Primárním cílem této práce je tedy roli odlišných stanovisek analyzovat z hlediska jejich dopadů na legitimitu rozhodnutí. Jedná se o aspekt, který se celou touto prací prolíná. Úvodem se diplomová práce zabývá vymezením pojmů disent a odlišné stanovisko a snaží se o představení zahraniční i české právní úpravy. Spolu s tím předkládá text některá zásadní dilemata pojící se s disenty....
|
|
|
Disenty a jejich role v soudním rozhodování
Stádník, Jakub ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Preuss, Ondřej (oponent)
Disenty a jejich role v soudním rozhodování Jakub Stádník Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá disenty k soudním rozhodnutím, tedy odlišnými názory přehlasovaných soudců, které jsou publikovány spolu s rozhodnutím. V českém kontextu jsou to především odlišná stanoviska soudců Ústavního soudu, která (navzdory absenci přímé závaznosti) zaujímají poměrně významný prostor v akademických diskusích a mohou se stát i podkladem pro budoucí změnu právního názoru. Přes tento praktický význam odlišných stanovisek je jim však věnována spíše malá pozornost, resp. se jim doposavad až na výjimky žádný text nezabýval v širším kontextu. To bylo hlavní motivací pro sepsání mé diplomové práce. Nejdůležitějším kontextem v souvislosti s existencí disentů je jejich dopad na legitimitu rozhodnutí. Zaznívají názory, které považují odlišná stanoviska za prospěšná pro legitimitu soudů a jejich rozhodnutí, stejně jako se objevují názory zcela opačné. Primárním cílem této práce je tedy roli odlišných stanovisek analyzovat z hlediska jejich dopadů na legitimitu rozhodnutí. Jedná se o aspekt, který se celou touto prací prolíná. Úvodem se diplomová práce zabývá vymezením pojmů disent a odlišné stanovisko a snaží se o představení zahraniční i české právní úpravy. Spolu s tím předkládá text některá zásadní dilemata pojící se s disenty....
|
|
|
Postavení Ústavního soudu v systému dělby moci ČR
Schneider, Jan ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Postavení Ústavního soudu v systému dělby moci Abstrakt Práce se zabývá definováním postavení Ústavního soudu v systému dělby moci České republiky. Pro porozumění role Ústavního soudu je důležité pochopení historických souvislostí, proto se v první části práce věnuje vývoji a pojmům konstitucionalismu a ústavního soudnictví. V této části se práce zaměří na důležité myslitele, kteří ovlivnili způsob myšlení o moderním státě a rozdělení mocí. Posléze i ústavnímu soudnictví koncentrovanému a difúznímu. V kapitole druhé se věnuje práce vývoji Ústavního soudnictví v Čechách, a to postupně v několika obdobích od Habsburské monarchie, přes období v Československu v letech 1918-1938, 1945-1989 až po vznik Ústavního soudu České republiky v roce 1991, o čemž je pojednáno v závěru tohoto oddílu. V kapitole třetí se práce zaměří na Ústavní soud České republiky, jeho vznik a zákonnou úpravu, charakteristiku soudu jako instituce, funkci soudce Ústavního soudu, specifika a jednotlivé druhy řízení před Ústavním soudem a způsob a závaznost rozhodování Ústavního soudu. V kapitole čtvrté se práce zaměřuje ze začátku obecně na popis dělby moci, jakož i odraz dělby moci v právu České republiky. Poté je popsána role Ústavního soudu v rámci tohoto systému, je vymezen jeho vztah k ostatním komponentům dělby moci a na vybraných...
|
|
| |
|
|
Role Ústavního soudu v politickém systému České republiky
Kučerová, Marie ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Ústavní soud České republiky náleží do soustavy vrcholných státních orgánů a plní úlohu soudního orgánu ochrany ústavnosti. Cílem diplomové práce je zhodnotit jeho roli v politickém systému České republiky na základě vymezení jeho funkce a základních vztahů k ostatním orgánům státní moci. Předmětem její první části je charakteristika ústavního soudnictví a jeho významu v demokratickém právním státě. Součástí tohoto výkladu je i komparace dvou základních modelů - difúzního a koncentrovaného ústavního soudnictví. Základním námětem diplomové práce je charakteristické postavení Ústavního soudu mezi právem a politikou, zabývá se politickými aspekty ústavního soudnictví. S využitím státoprávního přístupu odpovídá na otázku nakolik je vztah Ústavního soudu k politice systémově předurčen (institucionálně, funkčně). Hlavní část textu analyzuje systémové začlenění Ústavního soudu, jednak jeho postavení jako nezávislého orgánu moci soudní a jednak jeho vztahy k orgánům moci zákonodárné, výkonné a soudní. Tyto vztahy vyplývají ze způsobu výběru ústavních soudců a z široce vymezené působnosti Ústavního soudu, v níž dominuje jeho kontrolní funkce spojená s možností bezprostředního zasahování do činnosti ostatních orgánů veřejné moci. Text přitom podrobněji popisuje především systémové vztahy mezi Ústavním soudem...
|
|
|
Judikatura Ústavního soudu v oblasti daní
Křivánek, Michal ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Vybíral, Roman (oponent)
Shrnutí Tato diplomová práce se zabývá rozhodovací praxí Ústavního soudu v oblasti daní. První kapitola slouží jako úvod do problematiky daní, vymezuje pojem daň, věnuje se rozlišení daní, poplatků a jiných obdobných plateb a nastiňuje ústavněprávní základy, na kterých mohou být daně v širším slova smyslu ukládány. V navazující části je rozebrána role Ústavního soudu, jsou uvedeny jednotlivé typy řízení, které mají vztah k oblasti daní, je provedena distinkce mezi přezkumem otázek s ústavněprávním přesahem, jimiž se Ústavní soud zabývá, a přezkumem otázek jednoduchého práva bez takového přesahu, který provádí obecné soudy. Dále je také diskutován význam rozhodnutí Ústavního soudu a jejich závaznost pro různé skupiny subjektů a v různých typových situacích. Ve třetí části je poté přikročeno k analýze důležitých ústavněprávních principů, které jsou typické pro oblast daňového práva, a to konkrétně princip zákazu pravé retroaktivity a naopak obecná dovolenost retroaktivity nepravé, zásada ukládání daní pouze na základě zákona a užití zásady in dubio mitius, která je variantou zásady in dubio pro reo. Z bohaté judikatury Ústavního soudu jsou odkazovány judikáty, které osvětlují případy, kdy lze a nelze připustit retroaktivní působení právních předpisů, ale též samotných nálezů Ústavního soudu. Ohledně zásady...
|
|
|
Náboženská svoboda - její ústavní a zákonná úprava a odraz v judikatuře Ústavního soudu
Popelková, Martina ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Resumé: Tato diplomová práce si klade za cíl analyzovat právní předpisy v českém právním řádu, které se týkají náboženské svobody. Práce je rozdělena na dvě části. V první se věnuje vymezení pojmu náboženské svobody, dále pak popsání ustanovení na ústavní úrovni, které zakotvují náboženskou svobodu (zejména potom rozebrání článku 15 a 16 Listiny základních práv a svobod), mezinárodní smlouvy s danou tématikou (např. Všeobecná deklarace lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a další), a dále pak zákonné a podzákonné předpisy zaručující svobodu vyznání. Ze zákonných předpisů je velká část textu věnována zákonu č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů, který tvoří základní kámen úpravy náboženské svobody a musel být pro svou neústavnost předmětem zkoumání Ústavního soudu. Druhá část rozebírá jednotlivá rozhodnutí Ústavního soudu, která se věnují porušování náboženské svobody. Vybrané nálezy se pak týkají jak porušování individuální náboženské svobody, tak kolektivní náboženské svobody spočívající zejména v pochybení Ministerstva kultury při evidenci církevních právnických osob. V této diplomové práci hodnotím stav náboženské svobody v...
|
|
|
Pravomoci Ústavního soudu ČR a Spolkového ústavního soudu SRN (srovnání)
Ladýřová, Šárka ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
v českém jazyce Hlavním obsahem a zaměřením této diplomové práce jsou kompetence Ústavního soudu České republiky a Spolkového ústavního soudu Spolkové republiky Německo a jejich srovnání. Práce se člení na 4 části. V první úvodní části se stručně zabývám zrodem ústavního soudnictví a popisem jeho dvou základních modelů. Následně charakterizuji ústavní soudnictví v SRN a ČR a dále se věnuji právnímu zakotvení a organizaci Spolkového ústavního soudu a Ústavního soudu ČR, přičemž v závěru první části se ještě stručně zabývám kompetencemi ústavních soudů (v modelu koncentrovaného a specializovaného ústavního soudnictví) obecně. V části druhé nejprve podávám přehled kompetencí ústavních soudů jak SRN, tak ČR. Poté se již zabývám rozborem jednotlivých jejich kompetencí, a to konkrétně kontrolou norem, ústavní stížností, kontrolou ústavnosti mezinárodních smluv a kompetenčními konflikty. Dalšími kompetencemi, kterými oba ústavní soudy dále disponují, jsem se již nezabývala, a to jednak proto, že k pochopení dané problematiky to již nebylo nutné, a jednak proto, aby byl zachován přiměřený rozsah této diplomové práce. V následující třetí části vycházím z rozboru kompetencí provedeného v části druhé a provádím potřebné srovnání. Vzhledem k tomu, že oba srovnávané ústavní soudy vychází ze stejného modelu...
|
|
|
Zpřístupňování judikatury pomocí veřejně přístupné počítačové sítě
Korhoň, Ondřej ; Šisler, Vít (vedoucí práce) ; Dombrovská, Michaela (oponent)
Cílem práce je vyhodnotit a popsat formy zpřístupňovaní judikatury v elektronických zdrojích, a to ve zdrojích komerčních i veřejně přístupných. V první části bude pojednáno o české soudní soustavě, jejím fungování a základních zásadách, kterými se řídí. Dále o její organizaci a rozdělení na soudy obecné a soud zvláštní, tvořený Ústavním soudem. V následující kapitole bude popsána judikatura, její vlastnosti, obsahové náležitosti a druhy. Bude vysvětlena rozdílná role judikatury v angloamerickém právním systému a v systému kontinentálním, do kterého spadá také Česká republika. Pro následující části budou k vyhodnocení zvoleny tři zdroje komerční a tři zdroje veřejně přístupné. Tyto zdroje budou popisovány a vyhodnocovány z hlediska užití vyhledávacích kritérií, uživatelské přívětivosti a rozsahu. V závěru bude vyhodnocena kvalita elektronických zdrojů z hlediska zpřístupňování judikatury a porovnány zdroje komerční a veřejně přístupné.
|
host ::
RSS.